Příběh: Jak jsem mluvil před více než 100 lidmi

Tomáš Karásek

Právě čtete netradiční, příběhový článek o tom, jak jsem vystoupil v Praze na workshopu o Amazonu, který byl součástí kampaně Megabyznys, před více než 100 lidmi. O tom, jestli jsem to zvládl, co jsem říkal a jak to celé dopadlo, se dozvíte v příběhu. Možná budete překvapení!

Byl krásný podvečer a my si užívali romantické chvíle. Jen já a můj počítač. Přítelkyně pracovala, takže jsem se rozhodl, že ji v tom nenechám a budu makat taky.

Když mě z mého snu probudila stručná zpráva od Zdeňka Steinera: „Ahoj Tome, potřebuju pár vět o tobě na workshop v Praze, kde budeš přednášet jako host.“.

Bum, prásk, auvajs, tohle jsem nečekal. Ani nevím, kolik otázek se mi v tu chvíli honilo hlavou, ale věřím, že se mezi nimi promítlo i pár vcelku neslušných slov.

Nevěděl jsem nic. Kolik tam bude lidí, o čem budu mluvit, jestli mě nevypískají, nebo hůř nespletou se Sobotkou a nezasypou dávkou rajčat, nebo jiných věcí, kterými se dobře hází. (v duchu jsem se modlil, aby nikoho nenapadl meloun)

Celá tahle vlna nervozity se samozřejmě uklidnila do té doby, než se přiblížil datum konání workshopu, sobota 19.9.2015. Den před událostí, jak je mým zvykem (vše dělám na poslední chvíli), jsem otevřel počítač ve vlaku s tím, že vytvořím vymyšlenou prezentaci. Plán to byl dobrý, ale zkomplikovali mi ho kamarádi ze stránek, které poskytují informace o produktech na Amazonu. Stránky se přesouvaly na jiné servery a byly dočasně nedostupné.

Nedalo se svítit, cesta ve vlaku byla jediná chvíle, kterou jsem ten den, na přípravu prezentace, měl. Rozhodl jsem se tedy, že ji dám dohromady druhý den brzy ráno.

Zasedl jsem k počítači, vyťukal stránky a zjistil, že už běží, hurááá! Tahle radost ale trvala jen chvilku. Když jsem zkopíroval URL produktu, o kterém bylo třeba informace zjistit, vyskočilo na mě, že nemají dostatek dat. Sakra! Stejné to bylo i u dalších pěti produktů.

Super, co teď? Musel jsem dát dohromady záložní plán. Napadlo mě, že bych mohl ukázat svůj produkt, na kterém bych popsal celou problematiku a vzal to „z druhé strany“. To se ukázalo jako dobrý nápad, u mého produktu na stránkách vše fungovalo na výbornou.

Ještě trochu rozvedu to, co mám na mysli, když říkám „z druhé strany“. Rozhodl jsem se, že lidem odkryju druhou stránku prodeje na Amazonu – když se produkt přestane prodávat, kvůli sezónnosti a ukážu jim, jak se tomu, pomocí jednoduché strategie, vyhnout.

Vymyšlené to bylo dobře, ale prezentaci jsem nestihl dát dohromady. Nedá se nic dělat, použiju papír, tužku a internet, kde to celé ukážu „živě“. Čas se blížil, takže jsem sbalil věci a přípravy uzavřel.

Plný optimismu jsem naskočil do svého Ferrari (starého Passata) a vyrazil vstříc Velkoměstu. I když řídím docela často, Praha mě nikdy nepřestane udivovat. A když se na mě domluví ještě s kluky z Google maps, opravdu to stojí za to, člověk pak bloudí a ani pořádně neví, kde je. Abych to shrnul, přestože jsem vyrážel zhruba o hodinu dřív, než obvykle, dorazil jsem na čas. A aby toho nebylo málo, měl jsem rýmu a byl jsem nastydlý, takže to s projevem nebylo nic moc.

V autě jsem si, díky bohu, celou přednášku odříkal, na závěr si zatleskal a v duchu si přál, aby to nebyl poslední potlesk, který toho dne uslyším.

Po úspěšném nalezení místa přednášky, jsem se se všemi rychle pozdravil, prohodil pár slov a zavřel se do konferenčky, abych si na papírek sepsal body vstupu a měl se čeho chytit.

První měli svoji přednášku Honza Furiš a Tomáš Pulpán, kteří nasadili laťku opravdu hodně vysoko, což mi nervozity rozhodně neubralo. Ale nedalo se nic dělat, čas se nachýlil a šel jsem na řadu.

Ještě než jsem vyrazil, dal mi kamarád dobrou radu – „až tam budeš stát, představ si, že všichni se*ou“ :). Nepochopte to špatně, tahle poznámka neměla zneuctít účastníky workshopu, ale pomoct mi, abych se vypořádal sám se sebou.

Vzal jsem si do ruky mikrofon a postavil se před to neuvěřitelné množství lidí. Honza mě na začátku v krátkosti uvedl a já začal. Ano, byl jsem nervózní, ale musím říct, že to ze mě hodně spadlo, když jsem začal mluvit. Po chvíli byla nervozita takřka pryč a já si to náramně užíval. Mluvit před tolika lidmi, je opravdu skvělý zážitek. Možná je to i tím, že jsem dost komunikativní (chápej ukecaný), ale celkově to šlo poměrně dobře a vážně mě to bavilo. Na závěr jsem zodpověděl pár dotazů. Lidi mi zatleskali (díky!!!) a šel jsem si dát čokoládu za odměnu :).

Po přednášce jsme si ještě všichni zašli na super véču a pozdě v noci vyrazili na cestu domů. Tenhle hektický den tak skončil a já z toho měl nakonec opravdu super pocit.

Tenhle článek je spíš pro pobavení, ale i tak si myslím, že dobré, když si z něj každý něco odnese, včetně mě. Proto se pokusím napsat pár mých vhledů, díky kterým si, podle mého názoru, na článku snadněji něco najdete.

První věcí je to, že bychom měli pořád dělat a zkoušet nové věci. Jen díky nim budeme schopní se posouvat dál. Ano, je s tím spojený strach, ale pokud ho nepřekonáme, nikdy nebudeme růst.

Tohle mi přijde, že je poslední dobou velkej trend. Člověk dělá nějakou věc pořád dokola a očekává jiný výsledky. Abych byl konkrétní – čtete knížky a říkáte si, že se posouváte, makáte roky v MLM, nebo jiným podnikání a pořád nevyděláváte, ale i tak si říkáte, že rostete…a mohl bych jmenovat dál.

Kam tím mířím? Pokud chceme, aby se v našich životech něco změnilo, musíme začít něco dělat jinak. První věcí je jít do akce a druhou je se pořád sebekriticky hodnotit, jestli se opravdu posouvám, nebo stojím na místě. Pokud budete sdílet fotku na FB, na který se smějete do foťáku, přidáte tam popis toho, jak se strašně posouváte a přilípnete dvacet hashtagů, je to k ničemu.

Musíme jít po faktech. Kolik jste vydělali za minulý měsíc? Chodí peníze pravidelně, nebo ne? Jak se změnil váš příjem a vaše dovednosti od minulého roku? Co umíte nového?

Čím konkrétnější (nepříjemnější) otázky, tím je to lepší, protože se před nimi nedá utéct.

Sám vím, že musím zapracovat na měsíční cashflow. Dokážu vydělat jednorázově hodně peněz, ale nechodí mi pravidelně a nevím, kdy vydělám znovu. Dál musím najít činnosti, díky kterým v Česku vydělám dost peněz, a budou mě bavit. Proto neustále zkouším něco nového.

Nemyslím si, že jsem v pozici, ve který bych mohl někomu radit, co se životem, tohle je spíš pár upřímných odstavců, ze kterých si může někdo něco vzít.

That´s all!

BTW: Omlouvám se, že jsem za srpen nevydal report, ale moc jsem toho neudělal a vydělal pár tisíc, takže nebylo moc o čem psát.

Září je zatím můj nejúspěšnější měsíc v kariéře, víc se dozvíte v reportu, který vyjde koncem října. Rád bych ho vydal dřív, ale musím počkat na vyplacení provizí, abych měl konkrétní čísla.

Nově budu vydávat články každý týden, takže jestli vás baví, máte se na co těšit.

Comments

    1. Post
      Author

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *